Jdi na obsah Jdi na menu

Pokládání nových základů a význam našich „výloh“ (9.7.2008)

20. 7. 2008

Zdravím!

(Pár z vás mi napsalo a požadovalo bližší vyjasnění pojmu „výkladů.“ Věnovala jsem tomu stručnou pasáž na konci tohoto článku pro ty z vás, kteří by se mohli zajímat o to, co já často označuji jako „výlohy.“ /míněny výlohy jako u obchodů/)

V týdnech po Slunovratu a úplňku, a dokonce od posledního zpravodajství o energiích z 1.7., jsme zažili - jako následné otřesy po silném zemětřesení - několik menších posunů. Zatímco více a více duší to dohání a nacházejí se v energeticky úplně nových místech, toto vytváří další posun v jednotě a soudržnosti, čímž nastává další významný posun pozitivní povahy - začínáme pojednou cítit, že se více usazujeme.

Ano, nyní se usazujeme, i když v malých a postupných krůčcích. Tématem a účelem teď je znovu-spojování, a než se do značné míry znovu-spojíme, cesta se může zdát hrbolatá, nepředvídatelná, děsivá, nesynchronizovaná, podivná, matoucí a nesmyslná, a snad dokonce převelice nepohodlná, protože se nám zdá, že ani nevíme, kde jsme a co se děje okolo a uvnitř nás.

Poslední vzedmutí energie kolem 21.6. mi připomíná evoluční teorii velkého třesku. Já vlastně nevím nic o fyzice a podobných věcech, tak se mnou mějte strpení. To, co se děje teď, je prostě podobné velkému třesku - když člověk sleduje energie poslední doby. Tyhle červnové energie vynesly snad skoro všechno z hlubin vod...nebo starých hrobů..., aby mnohé mohlo začít znovu. To je příčina stresu, nejistotu, zmatku a pocitů nesmyslnosti, které mnozí z nás zažívají. Poté, co jsme se oddělili a rozprostřeli tak daleko, jak to šlo /a někteří z nás se stále rozprostírají/, můžeme se znovu spojit.

Tímhle způsobem můžeme zjistit, že naši milí a ti blízcí a nám drazí odcházejí a jdou někam jinam. Může se zdát, že jsme trvale oddělováni od těch, s nimiž jsme sdíleli ta nejužší spojení. Může to vypadat, jako by téměř vše „odcházelo“ a naše životy byly zcela zhroucené a rozpadlé /spolu s námi samými!/. To oddělení musí nastat, neboť potřebujeme zjistit, kým skutečně jsme. Potřebujeme se znovu spojit se svým pravým a opravdovým Já, potřebujeme se plněji spojit se Zdrojem, a tím vytvořit nové a silnější spojení s našimi základy. / Někdo se možná vůbec nepotřebuje znovu-spojovat a prostě jen čeká a respektuje zážitky znovu-spojování těch ostatních, ač třeba jen na úrovni duše či podvědomí./

Tato fáze oddělení obsahuje cestu, kterou můžeme podniknout jen my sami. Je to cesta velmi soukromá, rozdílná pro jednoho každého z nás, a je třeba ji podniknout dříve, než se znovu spojíme. Je výjimečným darem a velice posvátným procesem mezi naší duší a naším Stvořitelem. Znamená to vstoupit do „kůže“ naší duše, pokud jsme to dosud neudělali.

Když tohoto je dosaženo, začínáme opět s oním obnovováním kontaktů s našimi bratry a sestrami. A až toto nastane, pocítíme radost a naplnění, které téměř nelze popsat. Mezník pro tento proces může být jiný pro každého z nás. Někteří již mají dost odpracované, jiní teprve začínají... Do značné míry to může záviset i na naší ochotě „se pustit,“ poddat se Zdroji, nepřekážet a věřit, že vše je v božím a dokonalém pořádku.

Když dochází ke znovu-spojování, padají masky. Pro ty z nás, kteří jsme již po dlouhou dobu za masky mohli vidět, může být poměrně dojemné se hlouběji spojit s někým jiným, kdo zrovna svou masku odložil. Je to jako návrat domů! A je báječné mít konečně společnost!

Blížíme se k rozhraní. A než přejdeme na druhou stranu k přijetí a zapojení do našich úplně nových prostorů, můžeme cítit napětí, hodně stresu, jako by na nás padaly zdi, a strach a paniku, že nevíme, jak teď přežijeme či kam máme jít. Teprve pak poznáme, že jsme narazili na zeď a ve staré realitě už dál jít nelze.

Podobně jako v procesu umírání ve staré 3D realitě, pokud umíme věřit a pustit se, naše cesta bude mnohem snazší a naplněna více milostí a láskou.

Stará realita opravdu odešla a zůstávat v ní znamená mít přesně tyhle velice nepohodlné pocity. Protože mnohé se začíná nyní hroutit jako sněhová koule valící se dolů z vysokého kopce, opravdu nemáme jinou možnost, než se poddat vyššímu způsobu života a bytí, abychom zažili mír, spokojenost a jednotu, která může existovat jen na druhé straně.

Stržení našich starých zdí uvnitř a vně, ke kterému došlo během minulých několika týdnů, mělo zcela jednoznačný účel. Když docházelo k této fázi, možná jsme se cítili traumatizování, zmlácení, otlučení a zkrátka opotřebovaní. Naše Ego potřebovalo uhynout. Museli jsme dorazit na místo, kde jsme si uvědomili, na čem skutečně a opravdu záleží. Určité touhy a detailní manifestace, jež jsme možná chovali po dlouhou dobu, by nyní mohlo nahradit vědomí, že jsme možná celou dobu skutečně a opravdu chtěli jen něčí lásku, ty nejjednodušší věci v životě, a soulad s našimi bratry a sestrami.

Dívat se na naše milované a zvířecí společníky, jak trpí svými vlastními specifickými rozpaky, boji a traumaty, bylo jistě obtížné. Víme-li však, že je pouze třeba ctít a respektovat jejich cesty na druhou stranu, které si sami zvolili /aniž bychom je zachraňovali/, pak můžeme věřit, že je vše opravdu v dokonalém a božím pořádku.

Každá jednotlivá lidská bytost, zvíře, rostlina i Země procházejí tímto procesem. Možná to vypadá, jako by docházelo k mnohému utrpení, když se Země a její obyvatelé přizpůsobují novým a vyšším vibracím přicházejícím velkou rychlostí.

Snad jsme dosáhli stavy bytí, kde si velmi vážíme nejjednodušších věcí v životě, drobné laskavosti, krásu kvetoucích kvítků, zvuku ptačího zpěvu, a cítíme ohromnou vděčnost za vše vibrující ve vlídnosti, světle a kráse. A teprve tehdy konečně poznáváme, na čem opravdu a skutečně záleží. V této době může být kontrast opravdu výrazný, ale vytváří v nás stavy vděčnosti, jasnosti o tom, co je skutečně důležité, a hlubší spojení s těmi okolo nás... čímž napomáháme vytvoření jednoty, kterou jsme patrně nemohli ztělesnit a přijmout jiným způsobem.

(Rozhodli jsme se jako skupina duší, které přišly spolu vytvořit nový svět a realitu, že takhle dokončíme další fázi. Věci se nepohybovaly dost rychle.. neprobouzelo se dost obyvatel Země.. takže jsme se rozhodli pro „školu smyků,“ jenž tvoří stavy bytí nezbytné pro evoluci planety./

Staré touhy byly možná spuštěny více stavy našeho ega. A jak se tato spojení k našemu egu více a více rozpadají, mohou se měnit i naše touhy. Možná už nevíme, kým jsme, neboť zmizelo tolik z toho, kým jsme dle svého mínění byli. Můžeme přemýšlet,jak se teď máme chovat či jaká je naše skutečná a opravdová síla, popř. kam vlastně míříme, když nás opustilo tolik z našeho starého já.

Jak máme překročit tu zeď a začít zažívat na její druhé straně divy, svornost, nesmírnou lásku a zázraky a žít život našich opravdových a autentických snů?

Pusťte se. Jednoduše pusťte vše, co jste považovali za opravdové a důležité. Vpusťte do svého prostoru a reality to, co je opravdu skutečné. Udělejte si pro sebe čas... ať jde teď především o vás, a co potřebujete především: odpočívat, opečovávat se, vydechnout, žít přítomným okamžikem, propustit zodpovědnost, a jen zůstat ve své vlastní svatyni a „slunit se.“ Najděte si způsob dobíjení baterek, omlazení a nespěchejte. Říkejte ne všem závazkům, shromážděním, schůzkám a „nutnostem,“ tak často, jak jen lze.

Dovolte si mít pro sebe čas, nesnažit se už o to, aby se něco stalo... a zjistíte, že všechno se stane samo, aniž byste tomu museli velet. Propuštění věcí, které už nepociťujete jako dobré či správné, umožní příchod nového a začlení vás současně na úplně nové místo. Důvěřujte.

Když dorazíme na výše vibrující místo, obvykle se nám nechce vůbec nic dělat. To je většinou tím, že jsme nyní více naplněni světlem, vibrujeme výše, a v této realitě netlačíme na to, aby se něco stalo. Podobné pocity máme, jsme-li nově zamilovaní. Namůžeme se soustředit, být vážní, mít jakoukoliv disciplinu, nebo jít do práce a být opravdu „přítomni.“ Ve společnosti energie lásky můžeme mít závrať, cítit se ztraceni, neuzemněni, a úplně jednoduše líni, zatímco zdánlivě jen chceme dělat věci potěšující, radostné a zábavné. „Znovu spouštíme operační systém“ a připravujeme se na další fázi.

Po chvíli k oddechu, „slunění,“ péče o sebe a pobyt mimo okolní svět, budeme opět připraveni plnit úkoly a současně zažívat život jako z našich nejdivočejších snů. Během proplétání se tímhle procesem možná též zjistíme, že se nám mnohé manifestuje... mnohé, o čem bychom zrovna mohli začít snít.

V okamžiku, kdy dojdeme do „nebe,“ je to pro každého z nás rozdílné. Můžeme si vybrat „nebe“ dle vlastních představ nebo to, co chceme zažívat. Pak stvoříme naše vlastní zvláštní Nebe na Zemi, a to se děje teď. Existuje mnoho a mnoho verzí „nebe“ a žádná z nich není správná ani špatná. Každá verze reprezentuje nás - kdo jsme, čeho si ceníme, co nám dělá radost a co bychom rádi.

Po „smrti“ ve 3D realitě nám bylo povoleno zažívat cokoliv dle vlastního výběru, zatímco jsme se zotavovali a odpočívali po zkušenostech ze 3D. Jakmile jsme se dobili, obvykle jsme byli připraveni se přesunout a opakovaně se přesunovat na místo služby pro niže vibrující realitu. A to je to, co se děje nyní.

Takže, pokud nepobýváme v našem Nebi na Zemi, budeme poskytovat služby prostřednictvím našich „výloh". Naše „výlohy“ budou zahrnovat asi 25% našeho času, zatímco zbývajících 75% bude, po skončení období odpočinku a obdržení naší dávky omlazující energie, tráveno vytvářením nových komunit v jiné realitě zde na Zemi a pobytem v ní.

Naše „výlohy“

Než nastane doba, kdy nebudeme třeba peněz, budeme potřebovat bránu, jíž budou peníze přicházet. Budeme potřebovat prostor na hranici dimenzí, kde budeme k nalezení. A toto bude naše „výloha.“ Protože se toho spousta bude dál rozpadat, naše výlohy budou existovat, aby poskytly službu ostatním, stojícím na různých příčkách evolučního žebříčku.

Naše „výlohy“ budou různorodé a budou odrážet naše specifické vlohy a talenty. Může jít o uměleckou tvorbu, praktikování léčení /léčení bude stále potřeba pro ty, kteří jsou na jisté úrovni svého vývoje, ale jakmile jedinci dosáhnou určitého mezníku, může být léčení škodlivé/, vzdělávání ke službě tvoření Nového světa, atd. „Výlohy“ budou plně odrážet, kým je naše pravé a opravdové Já. A toto je náš dar světu - když pokračujeme ve službě a podpoře našich bratrů a sester při nejrůznějších stupíncích jejich procesu vzestupu.

A opět, „výlohy“ mohou též být naším příspěvkem ke tvoření Nového světa. Jaká je vaše „výloha“ poznáte dle toho, že bude odrážet něco, co jste opravdu vy. A protože nás rychle opouští tolik z toho, kým jsme si mysleli, že jsme, zůstává jen čistě zlaté jádro našeho pravého a opravdového Já.

Více a více zázraků se nám bude manifestovat v blízké budoucnosti. Je konečně čas našich nových začátků, a jsou to vskutku nové začátky. Já bych si nikdy nepředstavovala, že ty mé budou zahrnovat nové kontakty se starými známými dušemi, s nimiž jsem se v poslední době znovu spojila. Ó, jak já miluji překvapení, kterými nás Zdroj zahrnuje!

S přáním nebes ve vašem srdci, hvězdného svitu ve vaší duši a zázraků ve vašem životě v těchto zázračných časech....

Do příště,

Karen

(z angl.originálu přeložila Lucie K.)